|
| |
|
|
Alternativní přístupy ke stanovení věcné hodnoty staveb
Mikš, Radim ; Marková, Leonora (oponent) ; Kropáčková, Barbora (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Věcná hodnota stavby v procesu oceňování nemovitostí je obvykle stanovována následujícími způsoby: - postupem dle prováděcí vyhlášky k zákonu o oceňování majetku bez uvažování koeficientu prodejnosti Kp, - podrobným položkovým rozpočtem nebo za pomoci agregovaných položek nebo - propočtem pomocí cenových (technicko-hospodářských) ukazatelů - THU. Ve všech případech se pracuje s výpočtem opotřebení, který vychází ze stáří stavby nebo jejích dílů, aniž by se s dostatečnou přesností hodnotil jejich skutečný technický stav. Předložená práce se zabývá vypracováním exaktnější varianty posledního způsobu stanovení věcné hodnoty staveb, tedy na podkladě cenových ukazatelů. Cílem práce je navrhnout metodiku pro stanovení věcné hodnoty stavby alternativním způsobem, který přesněji zohlední skutečný technický stav budovy a její opotřebení. Tohoto cíle lze dosáhnout použitím souboru diferencovaných cenových ukazatelů a zpřesněním způsobu výpočtu odpočtu na opotřebení založeném na hodnocení skutečného technického stavu jednotlivých dílů stavby. K tomuto cíli je v práci navržen postup použití cenových ukazatelů vybraného Katalogu staveb a objektů, postup rozčlenění stavby do definovaných funkčních dílů, stanovení standardu technického provedení jednotlivých funkčních dílů, stanovení odpočtů na opotřebení na základě zjištěných vad funkčních dílů a stupně jejich degradace. Práce navazuje na výsledky grantové úlohy Optimalizace technicko-ekonomických charakteristik stavebního díla, na jejímž řešení se dizertant podílel v úzké spolupráci se společností Qualiform, a.s., RTS, a.s. a Ústavem stavební ekonomiky a řízení VUT FAST.
|
|
|
Stanovení výše ekonomického nájemného rodinného domu v Brně
Kubásek, Petr ; Gardášová, Alena (oponent) ; Klika, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je stanovení ekonomického nájemného pro rodinný dům v Brně. Ekonomické nájemné je takové nájemné, při kterém dosahuje pronajímatel zisku z pronájmu. V práci jsou nejprve identifikovány všechny faktory tvořící nákladové nájemné. Nákladové nájemné je takové nájemné, při kterém dochází pouze k pokrytí nákladů spojených s pronájmem. Výchozí veličinou pro určení nájemného je reprodukční cena stavby, která je pro tyto účely určena nákladovým způsobem v souladu s oceňovací vyhláškou. Následně je určena kapitalizační míra pro výpočet přiměřeného zisku z pronájmu rodinného domu. Pro její stanovení je použita přirážková metoda a metoda porovnání s finančním trhem. Výsledkem práce je celkem sedm variant ekonomického nájemného určeného v závislosti na použitých úrokových sazbách. Závěrem je provedeno zhodnocení ekonomické návratnosti pronájmu a zkouška správnosti určení ekonomického nájemného.
|
|
| |
|
|
Stanovení výše ekonomického nájemného rodinného domu v Brně
Kubásek, Petr ; Gardášová, Alena (oponent) ; Klika, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je stanovení ekonomického nájemného pro rodinný dům v Brně. Ekonomické nájemné je takové nájemné, při kterém dosahuje pronajímatel zisku z pronájmu. V práci jsou nejprve identifikovány všechny faktory tvořící nákladové nájemné. Nákladové nájemné je takové nájemné, při kterém dochází pouze k pokrytí nákladů spojených s pronájmem. Výchozí veličinou pro určení nájemného je reprodukční cena stavby, která je pro tyto účely určena nákladovým způsobem v souladu s oceňovací vyhláškou. Následně je určena kapitalizační míra pro výpočet přiměřeného zisku z pronájmu rodinného domu. Pro její stanovení je použita přirážková metoda a metoda porovnání s finančním trhem. Výsledkem práce je celkem sedm variant ekonomického nájemného určeného v závislosti na použitých úrokových sazbách. Závěrem je provedeno zhodnocení ekonomické návratnosti pronájmu a zkouška správnosti určení ekonomického nájemného.
|
|
|
Alternativní přístupy ke stanovení věcné hodnoty staveb
Mikš, Radim ; Marková, Leonora (oponent) ; Kropáčková, Barbora (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Věcná hodnota stavby v procesu oceňování nemovitostí je obvykle stanovována následujícími způsoby: - postupem dle prováděcí vyhlášky k zákonu o oceňování majetku bez uvažování koeficientu prodejnosti Kp, - podrobným položkovým rozpočtem nebo za pomoci agregovaných položek nebo - propočtem pomocí cenových (technicko-hospodářských) ukazatelů - THU. Ve všech případech se pracuje s výpočtem opotřebení, který vychází ze stáří stavby nebo jejích dílů, aniž by se s dostatečnou přesností hodnotil jejich skutečný technický stav. Předložená práce se zabývá vypracováním exaktnější varianty posledního způsobu stanovení věcné hodnoty staveb, tedy na podkladě cenových ukazatelů. Cílem práce je navrhnout metodiku pro stanovení věcné hodnoty stavby alternativním způsobem, který přesněji zohlední skutečný technický stav budovy a její opotřebení. Tohoto cíle lze dosáhnout použitím souboru diferencovaných cenových ukazatelů a zpřesněním způsobu výpočtu odpočtu na opotřebení založeném na hodnocení skutečného technického stavu jednotlivých dílů stavby. K tomuto cíli je v práci navržen postup použití cenových ukazatelů vybraného Katalogu staveb a objektů, postup rozčlenění stavby do definovaných funkčních dílů, stanovení standardu technického provedení jednotlivých funkčních dílů, stanovení odpočtů na opotřebení na základě zjištěných vad funkčních dílů a stupně jejich degradace. Práce navazuje na výsledky grantové úlohy Optimalizace technicko-ekonomických charakteristik stavebního díla, na jejímž řešení se dizertant podílel v úzké spolupráci se společností Qualiform, a.s., RTS, a.s. a Ústavem stavební ekonomiky a řízení VUT FAST.
|
host ::
RSS.